VZPOMÍNKA NA SOUSTŘEDĚNÍ – DUCHCOV 2026

Již potřetí za sebou jsme uspořádali předposlední prázdninový týden naše soustředění. Jelikož ho chceme mít zaměřené převážně na tvrdé tréninky, tak jsme se rozhodli nikam nevyrážet a využít naše domácí hřiště, které je pro trénování ideální, protože tam máme veškeré vybavení a překážky. Mockrát děkujeme @Atletický klub Duchcov. Původní plán tedy byl takový, jako v předchozích letech, že si postavíme stany a strávíme na hřišti celý týden. Počasí ale bylo jiného názoru. Přestože bylo celé léto krásně, tak zrovna tento týden si počasí s námi pěkně hrálo. A tak jsme museli trochu improvizovat.

S dětmi jsme se sešli v neděli odpoledne a připravili si ležení přímo v prostorách naší hasičárny. Nechtěli jsme riskovat vyplavené stany a namočené všechny věci. Zvlášť, když počasí slibovalo chladnější a deštivější dny. V průběhu soustředění se změna jevila jako opravdu dobrý nápad. Po nezbytném zabydlení jsme se přesunuli na sál, kde proběhla úvodní porada a seznámení s pravidly a programem soutředění. Místo tradičního letního kina jsme se museli pro tentokrát spokojit s vnitřní verzí a vůbec nám to nevadilo.

V pondělí ráno jsme se rozhodli ani na hřiště neodjet, protože předpověď hlásila déšť, ale protože reálně zatím nepršelo, vyrazili jsme aspoň na dvůr a zopakovali si správnou rozcvičku a atletickou abecedu. Zde to chvíli vypadalo spíše jak na nácviku baletního představení, než na hasičské rozcvičce, ale holt některé cviky vyžadují větší koordinaci a někteří menší to zkrátka potřebovali procvičit trochu pomaleji a více. Potom jsme si zopakovali techniku startů, vyzkoušeli rozdíl mezi nízkým a vysokým startem. Zkusili jsme si nečekané starty. A protože stále nepršelo, pokračovali jsme ve správné technice předávky. Déšť přišel až při obědové pauze, takže jsme opět přehodnotili odpolední program a zůstali v hasičárně. Tentokrát už ale nešlo být ani na dvoře, protože celé odpoledne pršelo a tak jsme využili čas k přípravě na ZHVB. Děti si během odpoledne prošly všechna výuková stanoviště a nechaly se vyzkoušet. Před večeří jsme mohli vyhlásit vítěze v jednotlivých kategoriích a disciplínách. Po večeři opět následoval film na dobrou noc.

V úterý ráno jsme vyrazili na hřiště dopoledne, protože nás čekala akce „Ukliďme Česko“ a my jsme se pustili do úklidu hřiště a jeho přilehlého okolí. A překvapilo nás, kolik jsme toho uklidili. Odpoledne se opět vyplnila předpověď počasí. My jsme na to ale byli připraveni a tak byl v plánu odjezd do plavecké haly do Teplic. A tam jsme si teda pořádně užili. Po příjezdu do hasičárny jsme si dali mňamózní večeři a čekala nás jedna milá povinnost. Náš Míla měl 10. narozeniny a to se prostě oslavit musí. A tak jsme společnými silami vyzdobili sál, připravili hudbu a společně s jeho mamkou i bohaté občerstvení. Párty jsme nakonec musely skoro násilím utnout, abychom je vůbec zahnaly včas spát.

Ve středu ráno to vypadalo, že se nad námi počasí přece jen smiluje a tak jsme vyrazili konečně na hřiště a tam jsme začli hned zhurta. Nechali jsme děti zaběhnout si 1 km, abychom měli představu o tom, kdo jak je na tom běhově a složili jsme si tak týmy na podzimní ZHVB. Potom jsme si ještě stopli krátký sprint, abychom porovnali, jak jsou na tom děti po prázdninách. A pak jsme si daly takovou výzvu. Nejrychlejší byl Jára a tak jsme se domluvili, že si s každým z dětí dá závod, začalo se těmi nejmenšími a nejpomalejšími a postupně se mu to ztěžovalo, až na konci pak běhal s těmi největšími, ale i přestože měl za sebou více jak 20 běhů, stále se mu dařilo vše vyhrát. Tak nastoupil i dorost, ale také bez úspěchu. Nakonec jsme zapojili i dospěláky a také nic, takže se Jára stal absolutním vítězem toho dne. Odpoledne jsme se pustili do štafety 4x60m, která nás čekala hned na začátku září, takže jsme si také udělali příjemný náskok. Trénovali jsme překážky i předávky. Sice na soustředění nebyl celý tým, ale i tak jsme toho natrénovali a zlepšili dost. Akorát nás ze hřiště vyhnal déšť, takže jsme do hasičárny přijeli brzy. Jelikož nám ještě zbýval čas do večeře, tak jsme ho využili k detailnějšímu probrání evakuačního zavazadla, protože jsme zjistili, že někteří neví, co na některých obrázcích je. Po večeři si děti vyprosily další film, takže i tento večer patřil mezi filmové.

Čtvrtek vypadal na počasí nejlépe a tak jsme se rozhodli pro požární útoky. Nebylo to až takové, že bychom vytáhli vodu, ale i cvakání na sucho je víc než potřeba. A tak jsme makali na třech základnách zároveň, jednu obsadili starší, jednu mladší a jednu přípravka. Přípravka bojovala se spojováním D hadic. Mladší dělali konkurz na nový rozdělovač. A u starších se zkoušeli mimo jiné i varianty na příští rok, kdy nám odejdou Jára s Fílou do dorostu. A tak jsme přehazovali, zkoušeli, trénovali, aby se nám to všechno povedlo, jak má. Byl to celkem dlouhý den, ale natrénovalo se toho hodně. Večer nás čekal zajímavý program. Rozhodli jsme se zkouknout nějaká stará videa z dob, kdy naši vedoucí byli ve věku svých svěřenců nebo jen o trochu starší. A ano, už opravdu existovalo video a dokonce bylo už i barevné. A tak jsme se celý večer bavili a hledali rozdíly v tom, jak se běhalo dříve a jak se některé disciplíny běhají teď. O zábavu tedy nebyla nouze.

V pátek nás čekal poslední tréninkový den, kdy jsme se na hřišti rozdělili na dvě půlky. Jedna půlka se šla připravovat na blížící se další kolo Stimaxu a druhá půlka, převážně těch menších, se pustila do trénování balení, rozhazování a spojování hadic. Zkrátka se věnovali hasičským základům. Stimaxáci se snažili dotrénovat, v čem mají největší mezery a také se k nám připojilo pár nováčků, které bylo potřeba zasvětit do tajů téhle disciplíny. Večer nás čekala závěrečná párty. K večeři byla pizza a pak spousta dobrot, tanec, zkrátka jsme si užívali do poslední chvíle.

V sobotu ráno nás byla na programu už pouze snídaně a pak závěrečné balení a úklid. Soustředění jsme si všichni náramně užili a těšili se, jak své nové dovednosti a zkušenosti předvedeme na závodech.